VOJÁK KLADOUCÍ VĚNĚC NA HROB PADLÉHO SPOLUBOJOVNÍKA

Friedrich Kraus, nar. 12.9.1887 Chodov - zemř. 1930 Chomutov, keramický reliéf, kolem r.1920

Takzvaná loketská sbírka má jedno jisté negativum a to takové, že zejména vlivem poválečné výměny obyvatelstva a následným po desetiletí ze strany státu ne zcela vzorným zacházením a navzdory své bohatosti a rozmanitosti, postrádá odborné zpracování. Pozitivem této situace pro dnešní dobu je to, že s přispěním bystrého oka pozorného kurátora nám tento soubor poskytuje možnost zažít objevení většího či menšího uměleckého “pokladu“.

Přítomnost a identifikování drobné práce dnes takřka zcela zapomenutého sochaře a keramika v rámci souboru loketské sbírky takovým nepatrným objevem může být. Friedrich Kraus, který v uměleckém prostředí používal zkrácené křestní jméno Fritz se rodičům, otci Johannu Augustovi a matce Marii Terezii, jež pocházela z Lokte, narodil 12. září před sto třiceti čtyřmi lety v nedalekém Chodově. O jeho životě dnes nevíme takřka nic. Ve své době byl však zcela jistě nepřehlédnutelnou uměleckou personou regionu, což nám dokládá například jeho účast na první velké přehlídce česko-německého umění Sudetendeutsche Ausstellung v brněnském Domě umění v roce 1921. Ze stejného roku pochází i dnes již neexistující pomník padlým v první světové válce ve Svatavě. Známe však i jeho ještě starší umělecké realizace.

Nejdříve se ovšem ještě drobně pozastavme u jeho uměleckého vzdělání. Nejprve mezi lety 1902–1905 absolvoval odbornou školu keramickou ve Znojmě, následně speciálku na Akademii výtvarných umění u profesora Josefa Václava Myslbeka (1905–1908), po jejímž ukončení odjíždí, nepochybně v touze po samostatné moderní tvorbě do tehdejší Mekky uměleckého světa – Paříže. Pro budoucího umělce jistě záviděníhodná průprava.

Rokem 1911 je doloženo jeho zatím nejranější dílo, a to hornický náhrobek v rakouském Grazu. Stejné tématice se věnuje i v našem regionu. Realizuje náhrobek školního inspektora W.Heinzmana na hřbitově v Chodově a hrobku pivovarníků Thumů v Lokti. Navrhuje pomníky padlým v první světové válce v roce 1925 ve Stříbrné a v roce 1927 v Trojmezí u Chebu. Často při těchto realizacích spolupracuje s dalším chodovským sochařem Aloisem Zuberem. V roce 1923 obdržel zakázku na čtyři monumentální figury portálu banky Kreditanstalt v Chodově (převzato z publikace Sokolovsko-umění, památky a umělci V. Prokop, L. Smola).

Krausův keramický reliéf zastoupený v loketské sbírce kopíruje tematickou linii jeho tvorby, představuje nám však rozměrově atypické komorní dílo o velikosti 26 × 28,5 cm. Má tvar v horní části kruhovitě vyklenutého kachle s jednoduchým vyvýšeným okrajem ve spodní vodorovné linii přecházející ve vavřínový feston ovázaný stuhou. Ústředním tématem je před hrobem spolubojovníka klečící postava sklíčeného rakouského vojáka držící smuteční věnec. Je vybaven plnou polní včetně zbraně a bajonetu. Jen náznak rozepjatého kabátu zimní výbavy včetně dekorace vyznamenáním celkovou ponurou scenérii drobně odlehčuje. Dílo je zhotoveno z bílé šamotoviny a na čelní straně je silně glazováno. V zadní části je opatřeno dvěma malými otvory a bylo tím pádem primárně určeno k zavěšení. Signatura autora se nachází v trojhranné výseči nad levým spodním nárožím.

Někoho by mohl zmást tvar helmy vojáka a považovat jej za příslušníka armády německé, ale není tomu tak. Je správně ztvárněna helma vzor M 17, která byla podle německého vzoru v rámci modernizace po roce 1917 vyráběna v Rakousku pro rakouskou armádu.

Zobrazená scéna takřka úplně vyplňuje prostor reliéfu realizovaného v dobovém moderním pojetí s lehkým akcentem vrcholícího stylu Art-Deco zcela typickým pro období vzniku díla ve dvacátých letech minulého století a zachoval se v dokonalém stavu.

J. Hejda, správce depozitáře

Publikováno: 01. 09. 2021

Zpět na výpis článků