ZEMŘELÁ


autor August Roth, obraz, olej na plátně „Zemřelá“ 170,5 x 117 cm, r.1888

ZEMŘELÁ

Osmého dne tohoto měsíce uplyne 70 let od úmrtí jedné z největších uměleckých osobností našeho regionu malíře Augusta Rotha. Mezi širokou, ale často i odbornou veřejností dnes zcela absentující povědomí o tomto významném autorovi nám dokazuje, jak krátce může fungovat historická paměť o osobnostech žijících a tvořících relativně nedávno. Jistou omluvou může být to, že Roth takřka celý svůj umělecký život spojil s bývalým hlavní městem monarchie Vídní.

Rodičům Franzi Johannovi a matce Sofii se narodil 19. června 1864 v obci Krásno nedaleko Horního Slavkova. Ne v neexistující obci Krásné Pole, jak je možno se občas dočíst (Tomanův slovník výtvarných umělců). Tento omyl zřejmě vzniknul jednak neznalostí místní topografie, a jednak dezinterpretací doslovného překladu německého názvu místa narození (Schönfeld).

Výtvarné nadání s jistotou projevoval již od dětství a u rodičů zřejmě nachází pochopení. Proto již ve svých čtrnácti letech malé hornické městečko na okraji Slavkovského lesa vyměňuje za rakouskou metropoli Vídeň. Bezesporu razantní životní změna přivádí mladého Augusta do kulturní metropole rakouského soustátí, kde při studiu gymnázia soukromě absolvuje výtvarné vzdělání u profesora Josepha Marholda. Rokem 1881 se nechává zapsat na Vídeňské Akademii výtvarných umění, nejprve u profesora Christiana Griepenkerla na všeobecné malířské škole a v letech 1884–1887 absolvuje speciální školu historické malby u profesora Karla Leopolda Müllera (V. Prokop, L. Smola, Umění, památky a umělci Sokolovska, 2014). Krátce na to v roce 1891 již samostatně vystavuje. Absolvování ateliéru historické malby evidentně utváří Rothův umělecký projev v ranném období jeho tvorby. Převažují žánrová, historická a náboženská tématika včetně portrétování osobností. Bravurně zvládnutá školená technika umocňuje mistrův talent a již záhy si získává široké publikum. To se projeví i akvizicemi jeho prací do veřejných institucí. V té době se již mimo malby rovněž věnuje umělecké grafice. Je vynikajícím rytcem a litografem a při této práci uplatňuje vlastní novátorské postupy. Mezi lety 1925–1939 je členem umělecké skupiny Wiener Secession. Nepochybně to souvisí se změnou Rothova uměleckého názoru, který výrazně akceleruje jeho výtvarný projev novým moderním směrem. Nápadná změna stylizace v secesním duchu umocněná svěží barevností a opět brilantně zvládnutou technikou přivádí umělce k vrcholu jeho životní tvorby.

Námi prezentované dílo datované rokem 1888 a časově tedy spadající do období těsně po absolvování akademie je naopak typickou ukázkou jeho ranné tvorby pojaté v duchu realistické popisnosti. Rozměrné, takřka jeden a třičtvrtě metru široké plátno zprostředkovává divákovi ponurou scénu oplakávání zemřelé mladé dívky uložené ve vyzdobené rakvi, spočívající na subtilních marách uprostřed místnosti. Emotivní a přímočará scéna jako by si sama vynucovala odpověď na otázku, kdo zemřelá byla a jakou má vazbu na osoby stojící okolo. Byla dcerou zhroucené ženy u hlavy rakve, sestrou, snoubenkou či ženou některého z truchlících jinochů? Může být její běloskvoucí šat jistou nápovědou? Co bylo důvodem toho, že v tak mladém věku předčasně opustila tento svět? Na žádnou z těchto otázek neznáme odpověď a asi nikdy znát nebudeme. Stejně nezodpovězenou otázkou zůstává motivace autora při tvorbě obrazu. Tematicky práce příliš nevybočuje, neboť téma umírání a smrti ve výtvarném pojetí v době vzniku díla rezonovalo poměrně často. Vzpomeňme práce Rothových současníků, například známého a oblíbeného Jakuba Schikanedra či z našeho regionu pocházejícího kraslického Franze Grusse, kteří téma smrti akcentovali ve svém díle i vícekrát. V tomto ohledu je tato Rothova práce pojata zcela v kontextu doby svého vzniku.

Nestává se často abychom dílo tak významného autora, jakým krásenský rodák August Roth je, takřka doslova objevili ve sbírce převážně regionálního charakteru, jakou je ta loketská. Stavíme se tak po bok rakouských sbírkotvorných a veřejných institucí, které autorova díla do svého portfolia pořizovala již za jeho života. Nezanedbatelný soubor vlastní rovněž pražská Národní galerie. Další, nám doposud neznámý soubor prací je rozptýlen mezi soukromými vlastníky. Je s podivem, že ačkoliv je Rothův obraz součástí loketské sbírky takřka třičtvrtě století, doposud unikal pozornosti odborné veřejnosti. Nezmiňuje ho ani dnes již velmi respektovaná a kvalitní publikace Sokolovsko, umění, památky a umělci do roku 1945, která jinak tomuto autorovi věnuje poměrně značný prostor. Zmiňované dílo je tak vlastně vůbec poprvé představeno veřejnosti.

J.Hejda, správce depozitáře

Publikováno: 01. 02. 2022


Zpět na výpis článků